CCLXXI.KRUNICATA

CCLXX. 145 GUDINI UD NASÉLVANJÉTU NA BANÁTSCITE BALGARE – PALĆENE U IVÁNOVO

Makár či sa menali véći dve gudini, treba i vrednu da spumena za taze kniga.         Napisana na banátsći balgarsći- palćensći i srabsći ta sadarže mlogja dáti ud žuvota va banátsćite balgare ud srabsćija Banát, osubitu ud Ivánovo, ama ne sámu.

   Guspudáre Áugustin KÁLÁPIŠ gu puznávam kača dubar  i verin palćenin détu se trudi da upázi satu détu i banátsku balgarsku palćensku. Ništa da práva nikakva rečenzja na taze kniga , ama nitu na drugje, pu kaćétu sam máj pisal, išta sámu da vu ja predstáva da znájti či ja ima, i da ja putrasiti.

CCLXIX. BRÉŠĆA

1846 -2016

Mojtu milnu rodnu sélu!

Bréšća (vlášći : Breștea)

     Siga  174 gudin, tojest u 1842- ta gudina se usnuveva Bréšća, s kulu 110 familj banátsći balgare palćene. Molgu neštu mu vazva za tuje sélu, osubitu námu brešćánete. Sekuj ud námu makár di gu zanesati talázete na žuvota raširva imetu na tuje sélče.

     Seku idna právba détu ja naprávimi pudiga licitu na náštu sélče i za se zavarni neku pać stotni pate po gulema kantu námu.

     Piša siga za Bréšća, otu s žálust sapćásvami či mládite mu se mánvati, po mlogje ud stanovnicite sa iz drugja daržávi da si zaslužati kumáčitu leba, za tej i tejnite familj, škulte se zatváreti, horata, stár i za žálust i po mládi mu napušteti i se mestati u  „véčnite dumá”, nékuj ni se rážde. S žálust gladem či u 1890- ta gudina Bréšća i imála 1174 stanovnici, u 1910 – ta gudina 1002 stanovnici, u 1930- ta gudina 863 stanovniti, u 1956 – ta gudina  847 stanovnici, u 1977 – ta gudina 748 stanovnici, u 1992- ta gudina 589 stanovnici, u 2002- ta gudina 535 stanovnici i za žálust u 2011-ta gudina 457 stanovnici. Sekaći se čekati da četéti kolku stanovnic ima Bréšća dnés u taze 2016-ta gudina, vu ubáždem áz či tuj néji taj glávnu, po glávnu i koj kolku ”tváre ramotu” za vazdéganjétu na tuje sélće i na banátskata balgarska palćenska obštnust.

CCLXVIII. DENITE NA VÁRUŠA DETA 2016

 

 U 29, 30 i 31 jula obštinata ud Dédva i uredila sédmata edicja na ”Denite na váruša Deta”. Ánsámbal Brest i bili pukánat da zam del, i taj či u parvija denj i zal del na parádata détu i blá uredéna i posle smi pukázali nekolkus ud nášte narodni igri, pukraj drugjete ánsambale détu sa zal del,tojest:

-         Ánsámbal na Kulturnata kasta ud Deta

-         Ánsámbal Sveti Nikola

-         Ánsámbal Margaretta

-         Ánsámbal Edelweiss

-         Ánsámbal a na Asociacijata na senjorete ud Deta

-              Fánfárata ud Koštej - Sarbija

     Sled artističnija prográm, dicáta sa bli upuštuvani i 

smi ustánali du kasnu da se veselim zágjnu s nášte 

kumšije déduvčene.

CCLXVII. KIRVÁJ – DETA 2016

26 juli Sv. Joákim i sv. Ána rodnic na Bl.Dv. Marija

     Katuličánskata čarkva ud Detá – Dédva i pusveténa na Sveta Ána. Parvija kámak na gradenjtu na taze čarkva se ji ugudili na 26 september 1898-ta gudina i bla gutova i pusveténa na 26 juli 1900 ud biskupa Álexánder Desswffy.

Biskupa Janos Csernoch ij konsákriral taze čarkva. S mlogu rádust prestepem u nija, ne sámu idnaš u gudinata na Sveta Ána, negu seku pać ga imami prelega. Taze gudina      Ánsámbal Brest i zal del na toze praznić. Hubanka sveta misa i blá udslužina ud guspudina Áttila Lokodi- parok u Dédva zágjnu s drugje misnici gustene a predikata smi ja preslušeli ud guspudina Máći Kálápiš.

   Sled Sveta Misa sate prebránite, tajest madzere, nemce i  banátsći balgare, palćene sa izdali idini hubanći artističin prográm sastávin ud narudni igri. Posle, sinca zágjnu, taj kačétu smi i dušli smi se varnali nazaći du párka i taj sate déduvčene i gustene sa remnuvali na hubankata nusija.

   Vesiljtu i  kárelu du kasnu u Balgarskata kašta ud Dédva détu sate  sa bli upuštuvani taj kaćétu se dupáde na takaze gulemi práznic.

CCLXVI.SREŠTENJ S PREDSEDÁTELA NA B.D.B.-R.

   

 U 24 juli 2016-ta gudina brešćánete sa bli puhodni ud predsedátela na Balgarskotu Družstvu ud Banát – Rumanija,  guspudár deputát  Mirkovič.

   Pukraj po stárite stanovnic na Bréšća, détu sa hurtuvali za nuždite na séltu i na obštnusta, sa zal del na tuj sreštenj i po mládite, ama i clenvete na Ánsámbala Brest.         Mlogu plodnu i blo tuje sreštenj, otu sa se razrešili nekolkus ud rabotite na obštnusta i se ji naprávili idin prográm za dejnustite ud sferata na kulturata s  clenveta na Ánsámbal Brest, na sport  s mládite ama i za investicjite détu sa nužni za u badeštotu za napreduvanj na obštnusta.

CCLXV. KIRCHWEIH DETTA 2016

”Wir laden Sie recht herzlich zur Kirchweih Detta ein / Vă invităm la sărbătoarea hramului Bisericii Romano – Catolice din Deta

Programm / Program:
- Sâmbătă 23 iulie 2016

9:00 – Aufstellen der Trachtenpaare / Întâlnirea perechilor participante în port popular
9:30 – Parada portului popular german.
Aufmarsch zur Kirche / Defilarea spre biserică
Traseu: Centrul Cultural – str. Stefan cel Mare – str. Infrațirii – str. 1 Mai – str. Mihai Eminescu – str. Mihai Viteazul – Zona Libertatii - str. Unirii - str. N. Titulescu - str. Revolutiei - str. M. Kogalniceanu - str. Revoluţiei - str. Mihai Viteazul - str. Victoriei - Biserica Romano - Catolica
Fanfara - „Nadlacanka” din Nădlac

12:00 – Heilige Messe / Slujbă religioasă

17:00 – Kulturprogramm im Kulturzentrum Detta / Program cultural la Centrul Cultural al orașului Deta
Invitați, formațiile de dansuri: „Banat – Ja” – Arad, „Warjascher Spatzen” – Variaș, „Billeder Heiderose” – Biled, „Eszterlánc” – Timișoara, „Brest„ – Breștea.

Intrarea libera

21:00 – Ball im Kulturzentrum Detta / Bal la Centrul Cultural al orașului Deta

Intrarea libera

- Marţi 26 iulie 2016

11:00 – Heilige Messe / Slujbă religioasă”

 

     Taje i glásla pukánata détu mu ji blá izprátna ud Ánsámbala Edelweiss kantu Ánsámbala Brest.

S gulema rádust smi učástval na teze prujávi i smi se rádvali zágjnu na toze práznić, sas paráda na nárudnata nusija, igri i pesmi.